Na startu jsem se vecpal někam do poloviny pelotonu a dost mě znepokojovalo, že asi 20 m za startovní čárou následoval průjezd branou pro max. jedno nákladní auto. I přesto, že řady bajkerů byly několikanásobně širší, než zmiňovaná brána, proběhl start celkem v pohodě. Po krátkém travnatém úseku následoval výjezd na asfalt a zhruba dvou - tří kilometrová dávačka po rovině. V jednu chvíli se kolem mě prohnal někdo v dresu SK VK, bohužel kluky bajkery z klubu zatím neznám, tak netuším, o koho šlo. V tu chvíli jsem přišel o předsevzetí, že pojedu na pohodu. Šel jsem do háku a při nájezdu do lesa jsme mohli být kolem 20. místa. Chtěl jsem nějak navázat řeč s borcem z SK VK - soudě podle výsledkovky to byl Marek Holášek, to jsem ale v tu chvíli ještě nevěděl - jenže na této pozici se jelo takové tempo, že na nějaký pokec nebyl čas. Jen v jednom úseku, kdy jsem měl pocit, že to Markovi nejede (opravdu šlo jen o mylný pocit), jsem se zmohl na: "Jeď Valachu". Hlavou se mi honily myšlenky o bajkerech z SK VK a o tom, že jsou podle dosavadních výsledků na tom lépe, než já. Proto jsem uvažoval, jestli je dobrý nápad se snažit Marka za každou cenu uviset. No nakonec mi to ukázal sám, když mi v táhlém stoupáku poodjel, ale stále jsem ho měl na dohled.

Po chvíli přišel krásný technický sjezd po pěšince sotva pro jedno kolo, ale naprosto úžasný, nahoru, dolů, kličky mezi stromy... Vychutnával jsem si to a držel se těsně za dvěma jezdci přede mnou. Najednou kolmo protínáme žlutý mlíko a další jezdci přijíždějí zprava po jiné cestě. Hned mi to bylo jasné, někde v tom sjezdu jsme sjeli z tratě. Sice jsme se na ni automaticky napojili, ale od diváků jsme se dozvěděli, že jsme ztratili nějakých 20 míst. Což mi potvrdil i pohled přede mě, kde jsem sice viděl asi 20 lidí, ale nikde tam nebyl vidět dres SK VK. Asi deset vteřin jsem byl tak naštvaný, že jsem si říkal, že už to teda jako nemá cenu. Naštěstí to rychle přešlo v bojovnost a začal jsem ve stoupáku předjíždět. Dál si moc nepamatuji, pulsmetr pořád řval, že jedu moc, na první občerstvovačce nikdo nestavil, tak jsem musel jet taky. Po 500 m s kelímkem v zubech jsem konečně dopil tu trochu ionťáku, co se nevylila, když jsem jej v plné rychlosti bral a díky svému ekologickému smýšlení jsem jej poctivě namačkal do dresu.

Dál si vybavuji dlouhý sjezd po takovém tom divném štěrku, jak s ním cestáři látají díry v silnici, když není na položení nového koberce. Tady ty kamínky byly přes celou cestu a řekl bych, že jen tak volně sypané. Stále jsem měl snahu sjíždět tu ztrátu zablouděním, a tak jsem to pálil naplno i ve sjezdech. Chyba. Právě na tomto, pro bajkery nepřátelském kamení, když jsem se ve vracečce snažil podjet jezdce přede mnou, mi ustřelily obě kola. Snaha o vyrovnání nastavenou nohou vyšla dvakrát naprázdno, kolo letělo stále dál. Takže jsem se krásně přikryl. Vstávám téměř okamžitě, hlavně žádnou ztrátu. Na případné šití bude když tak čas v cíli, říkám si trochu ironicky.

Další občerstvovačka a opět jen průjezd a další jízda s kelímkem v zubech. Ještě s jedním jezdcem sjíždíme skupinku před námi. Protože vím, že před cílem je dost technický sjezd, chtěl jsem být na posledním kopci první ze skupinky. I za cenu, že sám vezu na ten kopec vláček asi sedmi jezdců a nikdo nehodlá střídat. Ve Žlutavě následovalo další zaváhání, když místo odbočení jedu rovně. Ostatní zřejmě znali trať a nenechali se, až na jednoho, zmást. S vypětím posledních sil je dojíždím a do posledního sjezdu najíždím první ze skupiny. Zhruba v polovině klesání se za zvuku praskajícího železa kolem mě prohnal jeden ze skupinky. Nejspíš bývalý sjezdař, jel vážně jako kat. Vyjeli jsme na asfaltku a čekaly nás opět necelé tři kilometry asfaltu. Vláček si mě dojel a opět za mnou. Cítím, že je zle. A bylo. Nějakých 600 m před cílem nastoupili takovým způsobem, že mi to připomnělo scény z Tour de France a já je už neuvisel. Po průjezdu cílem jsem ještě málem shodil nějakou tu reklamní nafukovací věc, protože jsem neviděl ta kotvící lanka a napálil to přímo do nich. I přes různá zaváhaní se mi závod moc líbil a vůbec jsem nečekal výsledek v podobě 20. celkového a 10. místa v kategorii. Uvidíme, jak to pojede příště.

Pavel Fryštacký

výsledky-absolutně zde:

výsledky-kategorie zde: